Něco málo o mně 

Jmenuji se Jenefer, jsem z Hondurasu a od roku 2005 žiji v České republice. Česky jsem se naučila na Karlově univerzitě a poté jsem studovala Výpočetní techniku na ČVUT v Praze. Můj mateřský jazyk je španělština, ale mluvím také anglicky a trochu italsky. Profesně se věnuji softwarovému inženýrství.

Mám dvě děti, Tomíka a Vilmu, kteří jsou trojjazyční. Mám šest sourozenců, kteří žijí v různých částech světa, a proto jsou i všichni moji synovci a neteře od malička trojjazyční. V naší rodině je to taková směs španělštiny, češtiny, angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Ráda tvořím a pracuji s dětmi. Vzhledem k tomu, že pocházím z velké rodiny se šesti sourozenci, jsem zvyklá dělat věci ve velkém, ať už je to vaření, nebo pořádání velkých oslav. Život si ráda užívám a těším se na akce s dětmi, jako kdybych jím byla sama. Miluji dětské úsměvy, jejich pozitivitu a radost z maličkostí.

Proč učím děti španělštinu? 

V dospělosti pro mě nebylo snadné učit se cizí jazyky. Jsem proto velmi hrdá na to, že mé děti a mí synovci a neteře mají od raného věku možnost učit se další jazyky. U nich jsem si ověřila, že pro děti je velmi snadné naučit se další jazyk. Pro děti je to všechno jen hra!

Právě kvůli nim a jejich kamarádům jsem se rozhodla učit ostatní děti španělsky. Děti se se mnou budou učit španělsky stejně přirozeně jako mateřský jazyk – budeme si hrát, řešit různé úkoly, učit se písničky a poslouchat příběhy. Společně se budeme učit prostřednictvím hraní, zpívání, povídání si o zábavných věcech, tvořením, tancováním a dalšími aktivitami, které jsou typické pro latinskoamerickou kulturu. Chci, aby děti pochopily, že španělština není jen jazyk, ale i kultura plná radosti ze života.